Když Vás bolí nohy .........

Co je to ischemická choroba dolních končetin ?

     Ateroskleróza je nejčastější příčinou ischemické choroby dolních končetin (ICHDK). Dochází k zužování až postupnému uzávěru průsvitu tepen. Za místem zúžení nebo uzávěru vzniká nedokrevnost (ischémie) a do tkáně se nedostává kyslík.

     Jde o dlouhodobý proces, kdy se do stěny tepen ukládají tukové látky, zejména  cholesterol, a vzniká aterosklerotický plát. Na nerovném povrchu plátu se může tvořit krevní sraženina (trombus). Za nepříznivých podmínek pak plát nebo trombus zcela tepnu uzavřou.

  Jaké jsou projevy ICHDK ?

Časné stádium je zcela bez příznaků. Při narůstajícím zúžení se objeví bolesti ve svalech při chůzi, které donutí pacienta zastavit a odpočívat (tzv. klaudikace, občasné kulhání). Při dalším zhoršení prokrvení se objeví bolest trvalá v klidu nebo v noci. Úleva se někdy dostaví po svěšení končetiny z lůžka. Nejzávažnějším projevem je těžká porucha prokrvení, kdy je přísun kyslíku absolutně nedostačující a může dojít k odumírání tkání končetiny a rozvoji gangrény.

Diagnózu upřesní ultrazvukové (sonografické) vyšetření, případně angiografie (AG), event. CT AG (zobrazovací rentgenové vyšetření).

Jaké jsou rizikové faktory vzniku ICHDK ?

-  Kouření

-  Nedostatek pohybu

-  Obezita

-  Vysoký krevní tlak

-  Vysoká hladina cholesterolu

-  Cukrovka

Jak se ICHDK léčí ?

1. U nově vzniklých menších obtíží zahajujeme konzervativní léčbu. Jejími součástmi jsou medikamentózní léčba, cvičení končetin pomocí chůze a celková změna životního stylu. Medikamentózní (léková) léčba se snaží o omezení tvorby krevních sraženin - tzv. antiagregační léčba. Dále se v určitých stádiích podává tzv. vazodilatační léčba, tedyléky, které roztahují tepny. Současně se pomocí léků snižuje hladina krevních tuků, kontroluje se krevní tlak a hladina cukru.
2. Pokud se potíže nezlepší, nastupuje intervenční léčba. Jednou z možností je tzv. angioplastika, kdy se zavádí tenká cévka do postižené tepny a pomocí balónku na jejím konci zúžený úsek se rozšiřuje. Někdy se do roztaženého úseku tepny zavádí i vyztužující materiál, tzv. stent.
3. Další možností je operace, kdy se nejčastěji vytvoří tzv. bypass. Je to vlastně obchvat (přemostění zúžené části), buď s umělou cévní náhradou (cévní protézou) nebo s využitím vlastní žíly pacienta.
4. V konečných stádiích onemocnění, kdy již došlo k odumření tkání, je nutné tyto části amputovat.

Nezbytnou součástí léčby je okamžitá změna životního stylu. Bez snahy pacienta se onemocnění i přes jinak úspěšnou léčbu rychle zhoršuje.