Laparoskopie je moderní operační metoda, umožňující léčení řady onemocnění bez nutnosti velkých řezů na břiše a s minimální zátěží pro pacienta. Tato moderní technika patří do souboru tzv. miniinvazivních léčebných postupů. V lékařské praxi se užívá od r. 1988 , kdy se začaly provádět první laparoskopické operace žlučníku. Podobný princip operací se používá i v ortopedii (artroskopie) a v hrudní chirurgii (torakoskopie).
Operace se provádí v celkovém znecitlivění – tzv. narkóze. Z malého řezu na břiše se naplní břišní dutina plynem (kysličníkem uhličitým) a následně zavede miniaturní kamera přes speciální trubičku – odborně nazývanou trokar. Operační nástroje (počet dle typu operace) se postupně zavádí trokary z dalších drobných řezů. Obraz kamery sleduje operační skupina zvětšený na velkém monitoru. Možnost velkého přiblížení detailů umožňuje jemnější a přesnější operování než při klasických operacích.
Výrazně menší pooperační bolesti, lepší kosmetický efekt, snížení celkové zátěže pro pacienta. Dle statistik dochází k výraznému zkrácení doby rekonvalescence a tím i pracovní neschopnosti. Rovněž časová úspora a minimalizace stresu z operačních obtíží patří k důvodům, proč u celé řady onemocnění je laparoskopický přístup zlatým standardem léčby v břišní chirurgii.
Někdy nemožnost technického provedení – např.při velkém množství srůstů po předchozích operacích. Pokud k této situaci dojde, je výkon konvertován a dokončen klasickým operačním způsobem. Vše se provádí během jedné celkové anestesie, v rámci jedné operace.
